Štěpán Jirka

Štěpán Jirka

Designér značky Mercedes

Absolvent fakulty designu a umění Ladislava Sutnara sbíral ocenění za design po celou dobu studia. Ve své práci se orientoval především na design automobilů a jeho nápady a myšlenky jej vynesly až ke světoznámým značkám.

Podílel se na projektech pro BMW, Audi, Lamborghini, Ducati či Mini. Jeho výsledky natolik oslovily automobilku  Mercedes, že mu sama nabídla, aby pro ně pracoval.

​Co si vybavíte jako první, když se řekne Západočeská univerzita? 

Jako první se mi vybaví trojúhelník. Asi to bude tím logem, za ty roky se mi vrylo do paměti.

 Měl  jste při nástupu na ZČU představu, čemu se budete věnovat? Jak se to liší od současnosti? 

To, co dělám, se od mojí původní představy liší hodně. V první řadě jsem nečekal, že skončím u aut, natož v Německu, a už vůbec ne v Mercedesu. Daimler Advanced Exterior Design se navíc nevěnuje běžným autům, která jdou do výroby, ale vizím a konceptům, se kterými se setkáváte jen na autosalonech a v tisku. O tom se mi ani ve snu nezdálo.

Co zpětně ze svého studia nejvíc oceňujete? 

Často si vzpomenu na hodiny matematiky s docentem Lávičkou. Někomu se zdály pro designéry zbytečné, tak je vyřadili z povinných předmětů. Já jsem se je i tak rozhodl dochodit. Když jsem se před dvěma roky začal věnovat parametrickému designu a programovat nové nástroje pro 3D, uvědomil jsem si, že jsou to všechno věci z jeho hodin. Právě díky tomu si mě všimli v Mercedesu a dalších firmách.

Jaká osobnost z univerzity se Vám vryla do paměti a proč? 

Pro mě byl naprosto zásadní můj vedoucí ateliéru František Pelikán. Nikdy nebyl úplně spokojený s žádným návrhem, i když se mu líbil. Časem jsem se naučil kritiku ocenit, místo abych ji bral osobně. V prostředí, kde pracuji, kde i šéf vašeho šéfa má svého šéfa, je důležité umět kritiku přijímat a umět si z ní něco odnést. Ve chvíli, kdy je člověk se sebou moc spokojený, zapomene na sobě pracovat.

Co byste vzkázal dnešním studentům? 

Vysoká škola je první škola, na kterou jdete, protože chcete, ne, protože musíte, a podle toho by mělo vypadat vaše nasazení a nadšení. Když  přijdete na pracovní pohovor a váš potenciální šéf má před sebou člověka, který miluje to, co dělá, těžko odolá nemít? někoho takového v týmu.